Cesty Ridiny Ahmedové a Petra Tichého se prolínají již téměř dvacet let. Potkávali se v jazzových formacích, poté spolu hráli v projektu Floex. Poté nazrál čas splnit si dávný sen – zkusit hrát autorskou hudbu jen takhle ve dvou, akusticky, čistou. I když popravdě hrají spíš ve třech – je tu ještě Loopstation, přístroj umožňující vrstvit přes sebe stopy kontrabasu i hlasu.

​

Hraní v takhle komorním obsazení je intenzivní zkušenost. Přináší pevné mantinely dané prostým instrumentálním obsazením, ale současně i velikou svobodu. Je v tom křehkost i pevnost, protože když jsou jen dva nástroje, můžou se propojit hodně nablízko. Je to intenzivní cesta do čiré radosti ze zvuku.